„Magistrát vydal své stanovisko před vánočními svátky, tím byla zásadně ovlivněna a zkrácena lhůta, ve které můžeme na toto rozhodnutí reagovat. Na podání žaloby má městská část pouze měsíc, to znamená do neděle 18. ledna 2026. Postup magistrátu považujeme jednak za věcně nesprávný, a navíc vzhledem k datu rozhodnutí a na to navazující lhůty za neférový,“ řekl místostarosta pro územní rozvoj Patrik Opa.
Na základě podané kasační stížnosti dal městské části za pravdu Nejvyšší správní soud (NSS), který předchozí rozhodnutí magistrátu v této věci zrušil v červenci 2023 a vrátil ji magistrátu k dalšímu řízení.
„Přestože je magistrát vázán právním názorem vyjádřeným ve zrušovacím rozsudku NSS, v novém rozhodnutí na vznesené výtky NSS nereaguje a jeho právní názor nerespektuje, a to zejména ve vztahu k vymezení referenčního stabilizovaného území pro posouzení souladu stavebního záměru s charakterem okolí,“ uvedl dále místostarosta Opa.
Nynější rozhodnutí magistrátu je vydáváno poté, kdy NSS to předchozí zrušil společně s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2023. Důvody pro zrušení spatřoval NSS především v tom, že magistrát i soud nesprávně vymezily pojem stabilizovaného území a v návaznosti na to nesprávně vymezily referenční území, podle něhož se posuzuje přípustnost umístění povolovaného záměru do stabilizovaného území.
To má za následek nesprávné a nepřezkoumatelné posouzení toho, zda umístění povolovaného záměru splňuje limity pro umístění záměru ve stabilizovaném území. Ani jedna z uvedených institucí se podle NSS nezabývala otázkou, zda záměr nezasáhne do pohody bydlení osob žijících v okolí zamýšlené stavby v důsledku zastínění jejich nemovitostí a snížení úrovně osvětlení.
„Odvolací rozhodnutí vůbec na vznesené výtky nereaguje. Naopak, činí přesně to, co NSS považuje za nesprávné,“ dodal místostarosta Opa.
MČ Praha 4 je přesvědčena, že takto naddimenzovaná 19 patrová administrativní budova s výškou 72 metrů na nároží těchto ulic nepatří a naprosto zásadním způsobem ohrožuje funkci okolních obytných budov. Zásadním negativním dopadem je, že obyvatelé domů v okolí přijdou o světlo a o slunce, sníží se jim komfort bydlení i kvalita života.
